Tentokrát se do názvu mé nové knihy vloudilo slovo záhada. Chvilku jsem z toho byla, řekněme roztrpčená, protože případ je zkrátka případ. Jenže maminka a pan nakladatel mají vždycky pravdu. Nakonec mi došlo, že tohle je vlastně pořádná ZÁHADA UKRADENÉHO DIADÉMU. Jedna čtenářka se mě ptala, jak jsem přišla na tohle téma. Ono je to vlastně jednoduché. Něco hledáte, místo požadované informace na vás vykoukne jiná a vám dojde, že má potenciál detektivky. Jak je u mě zvykem, s historickým přesahem. Psát o ukradeném diadému, který… ne, neprozradím, který co musíte zjistit sami. V každém případě bylo tohle psaní trochu náročnější, protože jsem musela hledat ve starých záznamech, od německých, až po italské.
Výhodou je, když vás taková věc baví a dokážete se v hledání správně zorientovat. Stejně jako to umí hlavní hrdinka Alexa, obchodnice se starožitnostmi a soudní znalkyně v oboru šperků. Jejím parťákem je bývalý polda a momentálně umělecký detektiv Ed. Co dalšího mají tihle dva společného? Nechte se překvapit.
Jako uměleckého detektiva můžeme označit specialistu, který vyšetřuje zločiny spojené s uměním, například krádeže obrazů, padělky nebo pašování kulturních artefaktů. Mezi známé osobnosti v této oblasti patří třeba Robert Wittman, bývalý agent FBI, který se specializoval na navracení ukradených uměleckých děl, nebo lidé jako Arthur Brand. To je holandský „lovec umění“, který pátrá po ztracených dílech.
Ukradený diadém ovšem není jediná věc, kterou Alexa s Edem řeší. Kdosi vraždí bohaté seniory a oba případy spolu úzce souvisejí. Pro Alexu má odhalení pachatele poněkud trpkou příchuť…
Jak to všechno dopadne, můžete zjistit v každém dobrém knihkupectví… 🙂